Zoznámte sa s ...

Vášnivý pozorovateľ

Počas jasných bezmesačných nocí ho sotva zastihnete doma. Zvyčajne cestuje ďaleko mimo mesta, niekde pod tmavú oblohu a zostáva tam celú noc až do svitania. Ak predsa len zostal doma a okrem pouličných lámp blikajú i hviezdy na oblohe, väčšinu noci strávi na balkóne, kde mu robí spoločnosť šikovný "Newton" vždy zacielený ponad susedné paneláky na niečo zaujímavé. Obdivuje krásu galaxií, hviezdokôp i nevypočítateľnosť komét, ale pohľad na ich fotografie ho neuspokojuje, aj keď sú z vesmírneho teleskopu. Túži vidieť tú krásu na vlastné oči. A tak spánok musí počkať do doby, keď zmiznú aj tie najjasnejšie hviezdy v žiari vychádzajúceho Slnka. Študent geografie, Martin Mašek.

Foto: M. Král                            

Si vášnivým astronómom - pozorovateľom, ale študuješ geografiu. Aký odbor?

Momentálně studuji aplikovanou geografii na Technické univerzitě v Liberci. Obor mě docela baví. Ale jestli budu opravdu geografem, to ještě nevím. Uvažoval jsem i o astronomii, která je mým největším koníčkem. Z astronomie mě láká především pozorovací část. Teoretická astrofyzika a výpočty nejsou pro mě, matematika mě nikdy neoslovila.

Nadanie pre matematiku a fyziku, aktívna znalosť minimálne jedného svetového jazyka, a okrem toho dôslednosť, vytrvalosť a mimoriadna húževnatosť, to sú podľa Jiřího Grygara nutné predpoklady pre kariéru profesionálneho astronóma. To však ešte neznamená, že by si sa v budúcnosti nemohol astronómiou živiť! Vráťme sa však trocha do minulosti. Napriek svojmu mladému veku môžeš tvrdiť, že sa astronómii venuješ polovicu svojho života. Ako si sa zoznámil s astronómiou?

V roce 1999 procházel přes střední Evropu pás úplného zatmění Slunce. V této době mi bylo jedenáct let. Tato událost byla hodně zmedializovaná. Jelikož mě od mala zajímaly přírodní vědy, velmi mě to zaujalo. Pár dní před zatměním jsem si v Praze na Štefánikově hvězdárně zakoupil speciální ochranné brýle. V den, kdy nastalo zatmění, jsem byl doma v Liberci, kde proběhla částečná fáze. Slunce bylo maximálně zakryté, tuším, z 93%. Bohužel jsem toto zatmění kvůli špatnému počasí neviděl. Ale zájem o astronomii mi zůstal. Sehnal jsem si v knihovně literaturu, na Vánoce jsem dostal na CD Encyklopedii vesmíru. Začal jsem s prvními pozorováními.

Po spomínanom úplnom zatmení Slnka to nasledujúce "dostupné" bolo v roku 2006 v Turecku. To si si už nenechal ujsť?

Zde jsem si spravil rest z roku 1999, kdy jsem zatmění neviděl. Měli jsme štěstí na počasí. Byl to zážitek, na který se jen tak nezapomíná. Bylo úžasné vidět v triedru struktury ve sluneční koroně. Pěkný dojem na mě udělalo i rychlé stmívání oblohy. Ještě minutku před úplným zatměním bylo poměrně dost světla a pak to přišlo. Zhruba deset sekund před totalitou začala obloha prudce tmavnout. No prostě nádhera. Rád bych si to někdy zopakoval!

Popri štúdiu si nájdeš dostatok času pre svoj koníček, našťastie po nociach prednášky nebývajú. Čo zvykneš pozorovať? Aké objekty Ťa bavia najviac?

Astronomii věnuji dost ze svého volného času. Při dlouhých zatažených večerech zkouším občas hledat planetky v databázi SkyMorph, popř. přes internet využiji pozorovací čas na 61cm dalekohledu na observatoři Sierra Stars v Kalifornii. V poslední době jsem začal i se SOHO kometami. Nejraději však pozoruji pod opravdovou noční oblohou, pokud možno co nejtmavší. Není snadné říct, jaké objekty mě baví nejvíc. Rád pozoruji prakticky všechny zajímavé objekty, které jsou v dosahu mých přístrojů, ať už vizuálně, tak i přes CCD. Pokud mám jmenovat jen jeden typ objektů, tak to budou asi komety. Jsou to velmi zajímavá tělesa, která mohou kolikrát velmi překvapit.

                      

Pri kométach vykonávaš odhady ich jasností. Vykonať presný odhad nie je vôbec jednoduché a na to, aby odhad nebol uletený, je potrebná určitá prax. Ako dlho sa venuješ odhadom a koľko komét sa Ti podarilo odpozorovať?

Odhadům jasnosti se věnuji prakticky od té doby, kdy jsem viděl svoji první kometu. Tou byla C/2001 Q4 (NEAT) v květnu 2004. Do dnešního dne (konec roku 2010) jsem odpozoroval celkem 38 různých komet.

Při pozorování své první komety jsem neměl s odhady žádnou zkušenost. O odhadech jsem si přečetl spoustu článků a návodů. Několik let jsem zkoušel odhadovat jasnosti nanečisto, bez odeslání do databáze International Comet Quarterly (ICQ). Své odhady jsem porovnával s dalšími pozorovateli z celého světa. Ze začátku jsem měl problémy, většinou jsem jas komety podhodnotil. Ale to se s praxí zlepšovalo.

Během několika let jsem cvičně odhadl přes 25 různých komet a udělal přibližně jednu stovku odhadů. První kometa, u které jsem odhad odeslal do databáze ICQ, byla C/2006 W3 (Christensen) v létě 2009.

Akým prístrojovým vybavením vykonávaš svoje pozorovania?

Začínal jsem s malým refraktorem o průměru 50mm z hypermarketu. Nebyl moc kvalitní, především měl velmi slabý stativ. Po několika letech jsem to vzal z druhé strany. Od pana Drbohlava jsem si nechal vyrobit dobson 300/1700mm. Bylo to něco jiného, než ten malý refraktor. Akorát pozorování s ním bylo omezeno prakticky pouze na víkendy. Velký, neskladný dobson nemohl být doma v bytě, tak jsem ho měl u babičky v Hodkovicích, kde byla možnost pozorování na zahradě.

Jelikož poslední dobou jezdíme s astro-kamarády na pozorování pod tmavší oblohu dál od měst, tak jsem se k pozorování v Hodkovicích nedostával. Bylo mi nepříliš využívaného dalekohledu líto, proto jsem se v létě 2010 rozhodl k praktickému řešení. Dobsona jsem si nechal u kamaráda přestavět do sympatické skládačky. Dalekohled je nyní lehčí, skladnější a přenosnější. Nyní není problém ho brát s sebou na výjezdy za tmou.

Foto: M. Mašek                          

Mimo dobsona mám refraktor 70/700mm, tzv. lidlskop. Ten je vhodný i na balkónová pozorování. Postupem času přibyla paralaktická montáž GSO, newton 200/1000mm (speciální krátká verze) a triedr 15x70. Dostal jsem se i k CCD kameře.

Každý astronóm túži mať výkonnejší prístroj, než aký má, s akým by si bol najviac spokojný?

Netrpím "přístrojovou horečkou", zatím si vystačím s dalekohledy, které mám. Ale nevylučuji, že bych si do budoucna pořídil něco většího. Co bych spíš chtěl, je tmavší obloha. Ta je podle mě důležitější, než průměr dalekohledu. Slabé a difúzní objekty, jako jsou mlhoviny, galaxie či komety na světlejší obloze snadno ztrácí svůj kontrast. Průměr dalekohledu hraje svoji roli, ale tmavost oblohy je podstatnější.

Při pokusech o řešení problematiky světelného znečištění někteří světelní technici astronomům namítají, ať pozorují mimo města. Astronomové mimo města jezdí, jenomže světelné znečištění není jen problém měst. Rozptýlené světlo z umělých světelných zdrojů je viditelné i desítky kilometrů daleko. Ani na nejodlehlejších místech v České republice již nenalezneme velmi tmavou, přírodní oblohu. Světelné znečištění je reálný problém!

Osobně si myslím, že se s problematikou světelného znečištění něco dělat dá. Lidská potřeba svítit nedovolí úplně odstranit negativní důsledky svícení. Ale při vhodném řešení osvětlení a snížení intenzity světla na zbytečně přesvětlených místech se určitě dá dosáhnout snížení světelného znečištění. Nejde o to zhasnout, jde o to svítit účelněji a úsporněji!

V maximálnej miere využívaš i CCD kameru. Na aký účel najviac?

S CCD kamerou se snažím snímat objekty, které nejsou běžně focené, např. slabší komety, nebo jsem zkoušel i měsíce Uranu a Neptunu. Samozřejmě si občas udělám pro radost i snímek často foceného objektu, jako je mlhovina v Orionu, nebo M51.
Dalšími objekty, které pozoruji přes CCD kameru, jsou zákrytové proměnné hvězdy. Z napozorované světelné křivky se snažím určit co nejpřesnější čas minima jasnosti. Jednotlivé časy minim jsou důležité. Z dlouhé řady pozorování trvající třeba i desítky let lze interpretovat fyzikální charakteristiky těchto hvězd.

Ktorý DSO objekt, ktorý si videl na vlastné oči, považuješ za nakrajší a ktorý za "najväčší úlovok"?

Tady je odpověď jednoduchá. Pro mě je nejhezčím DSO objektem komplex Řasových mlhovin v Labuti. Jedná se o pozůstatek po supernově. Měl jsem možnost tuto mlhovinu vidět i v dobsonu o průměru jeden metr. Bylo to na Německé starparty HTT. Užasný pohled na jednotlivá propletená vlákna mlhoviny. Vizuální pohled byl působivější, než fotografie z Hubbleova dalekohledu. Velmi pěkný objekt je i začínajícím amatérům známá mlhovina v Orionu. Na tmavé obloze je hezká v každém dalekohledu.

Foto: M. Mašek                       

Za "největší úlovek" bych považoval sérii velmi slabých mlhovin, které jsou vizuálně těžko pozorovatelné. Na jejich pozorování je potřeba velmi tmavá obloha. Jedná se především o mlhoviny ze Sharplessova katalogu, ale i některá IC.

Ako vášnivý pozorovateľ, skúsil si už niekedy odpozorovať Messierov maratón? S akým výsledkom?

Dříve jsem nijak netoužil "zaběhnout si" Messierův maratón. Rád si při pozorování vychutnám pohled na objekty bez velkého spěchu. Ale nakonec jsem Messierův maratón přeci jen zkusil. V roce 2009 počasí v březnu nevyšlo vůbec. Ani následující rok to nebylo nejlepší. Jediná dobrá noc březnu 2010 vyšla na dobu, kdy byl Měsíc v poslední čtvrti. Navíc bylo mrazivé počasí, pozorovali jsme na sněhu.

Nejtěžším objektem maratónu byla galaxie M74 v Rybách. Na začátku pozorování bylo ještě relativně dost světla, při větší tmě už byla galaxie dost nízko nad obzorem. Po dlouhém vykoukávání jsem ji nakonec přeci jen spatřil. Napozorovali jsme kolem 85 objektů. Maratón jsme při východu Měsíce ukončili, navíc jsme byli už pěkně vymrzlí. Kvůli tomu jsme přišli o spoustu objektů na ranní obloze, především ve Střelci. Ale i tak mám ze svého prvního Messierova maratónu docela radost. Určitě ho zkusím i příště, věřím, že s lepším výsledkem. Snad bude v březnu přát počasí.

Hoci preferuješ aktívne pozorovanie, vyskúšal si i prehľadávanie archívnych snímok, ktoré je pre svoju prácnosť a náročnosť amatérmi málo využívané. Zrejme to skúšali viacerí, ale pokiaľ viem, v Českej republike si jediný, kto to dotiahol až do "finále" a komu sa podarilo získať označenia pre nové objekty. Ako si sa o archíve SkyMorph dozvedel?

O archivu SkyMorph jsem se dozvědel tuším v roce 2007, nebo 2008, na hvězdárně ve Vsetíně. Měli tam starší čísla časopisu Kozmos, která jsem si prohlížel. Zaujal mě tam článek od Štefana Kürtiho, který popisoval hledání planetek na archivních snímcích. Na papírek jsem si opsal adresu archívu. Doma jsem si tuto stránku prohlédl a zkusil jsem si nějaké archivní snímky stáhnout. Bohužel se mi to nezdařilo. Ani jsem nevěděl pořádně, jak na to. Na nějaký čas jsem na databázi SkyMorph zapomněl.

Nakoniec si sa však k archívu vrátil...

Na podzim 2009 se na českém astronomickém fóru pochlubil autor zmíněného článku z Kozmosu tím, že objevil již svojí stou archivní planetku. K tomu přidal i odkaz na své stránky, kde má podrobný návod, jak na to. Vzpomněl jsem si, že jsem již jednou databázi SkyMorph navštívil. Když bylo během pár let takto možné objevit sto planetek, řekl jsem si, že nemusí být až tak těžké najít si vlastní planetku. Chtěl jsem to zkusit a zkontaktoval jsem Štefana. Ochotně mi radil jak postupovat a během pár dní jsem se stal lovcem archivních planetek. Tímto mu velice děkuji za věnovaný čas a trpělivost.

Popri praktickom pozorovaní stíhaš písať i články pre viaceré astronomické portály, robíš moderátora na Astronomickom fóre, to si vyžaduje množstvo času, ale i veľký rozhľad v tematike a rozsiahle vedomosti. Ako si sa k tomu dopracoval?

Na různé astronomické stránky píšu články o vlastních pozorováních, především reporty o pozorování z míst s tmavou oblohou. Pro stránky Sekce pro děti a mládež České astronomické společnosti jsem napsal články např. o výběru dalekohledu pro začátečníky, či o astrofotografii. Vše píšu na základě svých praktických zkušeností, které jsem nasbíral za dobu, co se astronomii věnuji.

Najnovšie informácie z ríše hviezd čerpáš z internetu, ale určite máš doma na polici mnoho astronomických kníh. Ktorá je tá najobľúbenejšia?

Těžko jmenovat jednu oblíbenou. Nebudu tedy jmenovat oblíbené knihy, spíš vyberu ty zajímavé. Kometa století Hale-Bopp, Andreas von Retyi a Zkáza přichází z kosmu od Zdeňka Pokorného. Obě knihy se věnují především kosmickým katastrofám. O planetkách a kometách, které se mohou srazit se Zemí.

             

Máš obľúbený citát o astronómii?

"Comets are like cats; they have tails, and they do precisely what they want." Komety jsou jako kočky, mají ocasy a dělají si jen to, co chtějí.

David H. Levy

Citát je pravdivý. Komety nás mohou kdykoliv překvapit.

Aká je podľa teba úloha amatérskych astronómov v astronómii?

Na světě je spousta amatérských astronomů. Velká část amatérů pozoruje pro potěšení oka z krás noční oblohy. Někteří zase noční oblohu fotí pro hezké snímky. Ale najde se i dost amatérů, kteří vykonávají astronomická pozorování, která jsou užitečná i profesionálům.

Profesionální technika nestíhá monitorovat všechno. Zde se právě mohou uplatnit amatéři, kteří pravidelně sledují nejrůznější objekty od komet, přes planetky, planety až po proměnné hvězdy. Tyto data jsou důležitá z dlouhodobého hlediska, jsou záznamem vývoje pozorovaných těles. Další přínos amatérů může být při nějaké údalosti např. outburst komety či náhlé vzplanutí proměnné hvězdy. Profesionálové se pak díky upozornění od pohotových amatérů mohou na konkrétní událost zaměřit výkonnější technikou.

Môžeš menovať spomedzi súčasných astronómov takých, ktorých si vážiš a ktorí ťa niečím inšpirovali?

Ze současných mohu jmenovat Davida Levyho, Dona Machholze, Kaoru Ikeyu či Shigeki Murakamiho. Všichni tito amatéři mají jedno společné. Věnují se vizuálnímu lovu komet i přes konkurenci robotických přehlídek oblohy. Dneska je velmi malá pravděpodobnost vizuálního objevu komety. Ale tito pozorovatelé dokazují, že tu šance stále jsou. Chce to jen trpělivě pozorovat a mít štestí!

Myslím, že na moju záverečnú otázku "Čo by si chcel dosiahnuť na poli astronómie?" si stihol naznačiť odpoveď skôr, než som mohol otázku položiť ...

Nuž nezostáva už nič iné, len Ti zaželať k tomu veľa šťastia a jasnú oblohu!

Foto: M. Mašek